Dekády snah o reformu důchodů.
Vlády a opozice se v Česku nikdy na ničem podstatném nedohodly

Vláda Petra Fialy (ODS) schválila reformu penzí a chystá se na boj v Parlamentu. Opoziční ANO ji kritizuje, samo přitom některé její části dříve prosazovalo. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš v důchodových otázkách změnil názor hned několikrát. I premiér Fiala ale ještě před rokem a půl říkal, že jeho vláda věk odchodu do penze neprodlouží. Součástí schválené reformy to přitom je.

Praha 6. května 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V Česku se o zásadnější reformy penzí pokoušely vždy hlavně pravicovější vlády. Nikdy se ovšem nepodařilo na těch nejdůležitějších opatřeních dohodnout s opozicí. Stejné je to i nyní.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyjednával s opozicí, nakonec ale své návrhy bude kabinet Parlamentem opět protlačovat sám.

Jen pár týdnů zpět to ještě vypadalo na možnou vládně-opoziční dohodu. Do role mediátora se postavil prezident Petr Pavel, ke zdárnému konci jednání ale nedovedl. Naopak. Prezident se po březnové trojstranné schůzce domníval, že se všechny strany domluvily na nutnosti zvyšovat věk odchodu do důchodu. Dokonce to jeho tým zanesl do zápisu. ANO to však odmítá.

„Přijde mi škoda všech zúčastněných, že se ta schůzka pořád dokola rozebírá. Kromě toho, že to zabírá prostor samotné diskusi o penzijní reformě, to svědčí o jisté malichernosti prakticky všech českých politiků,“ komentoval politolog Lukáš Jelínek.

Původně vstřícná vyjádření tak dnes vystřídalo osočování a tvrdé vzkazy. Ministr Jurečka říká, že delegace ANO „s výmluvami utekla před odpovědností“. Karel Havlíček (ANO) zase mluví o tom, že celé jednání byla „boudou“. Andrej Babiš se pak opřel přímo do Pavla. „Pan prezident jen potvrdil, že je prezidentem pětikoalice,“ uvedl šéf ANO.

Dle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity ale nejde o prezidentův neúspěch. „Záleží na vůli a ochotě vlády a opozice se dohodnout. Nic není černobílé. Nešťastná byla jak reakce ANO, tak i teze premiéra Fialy a ministra Stanjury,“ připomněl slova vládních představitelů, že jsou ochotni v případě nesouhlasu opozice reformu penzí protlačit sami. „Obojí ukazuje neochotu se dohodnout,“ zhodnotil Just.

Právě nemožnost vládních a opozičních představitelů domluvit se na základních parametrech charakterizuje celou českou porevoluční debatu o reformě penzí.

Časová osa snah o reformu

Během prvních dvou dekád po konci komunismu si žádná vláda netroufla s penzemi nic významnějšího dělat. Ani několik komisí a vládně-opozičních pracovních skupin se nedokázalo přenést přes tradiční kámen úrazu – možné navýšení věku odchodu do důchodu.

V roce 2008 schválil kabinet Mirka Topolánka (ODS) nové hranice pro odchod do důchodu. Šlo o dvacetiletý výhled, od roku 2030 bude věkem odchodu do penze 65 let pro muže a ženy s jedním dítětem. Do té doby se důchodový věk prodlužuje vždy o pár měsíců ročně.

„Změny, které děláme, by musela učinit jakákoli vláda. Demografický vývoj nelze ošulit,“ řekl tehdy ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).

Po sněmovních volbách 2010 se stal premiérem právě Nečas, který navázal na své předchozí ministerské působení a dotáhl důchodovou reformu částečně na sílu. Na části opatření se s opozičními sociálními demokraty sice shodl, II. pilíř ale opoziční podporu neměl a ČSSD rovnou avizovala, že jej zruší.

Podstatou II. pilíře bylo, že lidé mohli směřovat tři procenta odvodů do vlastního spoření u penzijních společností, další dvě procenta museli přidat ze svého. Vydržel ale jen tři roky a zapojilo se do něj asi 80 tisíc lidí. Po příštích volbách jej vláda Bohuslava Sobotky, kterou tvořila jeho ČSSD s hnutím ANO a KDU-ČSL, skutečně zrušila.

Babišova éra

Postoje Andreje Babiše a jeho hnutí ANO jak ke II. pilíři, tak celkově k otázce důchodů prošly během let značnými turbulencemi.

ANO mělo zachování II. pilíře nejprve ve svém programu pro sněmovní volby 2013. Babiš tak v předvolební debatě České televize řekl: „Primární problém, kdyby země měla a vybrala peníze, tak není potřeba žádný II. pilíř. Ale my ho máme v programu, protože nepočítáme s tím, že to tady budeme řídit centrálně a ke škodě našich občanů, takže ho tam máme.“

Zrušení II. pilíře ale sociální demokraté a lidovci i proti vůli ANO prosadili do koaliční smlouvy.

„Stále se mluví o důchodové reformě. Asi byla škoda, že se zrušil II. pilíř. Uvidíme, jestli to v rámci koalice ještě nezvedneme. Udržitelnost důchodů je problematická a neumím si představit, kdo teď vytvoří nějakou smysluplnou důchodovou reformu,“ říkal Babiš už jako ministr financí v červnu 2014.

Sobotkova vláda čelila kritice zejména pravicové opozice za to, že za zrušený pilíř nenabídla žádnou alternativu. „Musíme se ale domluvit na penzijní reformě, když už rušíme II. pilíř,“ dušoval se Babiš v dubnu 2015 v rozhovoru pro Právo.

Ve druhé polovině roku 2016 už byly vztahy v koalici napjaté, a to i v otázce důchodů. ANO totiž původně odmítalo zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech. Babiš to tehdy dokonce označil za „předvolební populismus“.

„ANO nerespektuje koaliční smlouvu ani vlastní volební program, se kterým kandidovalo do voleb,“ kritizoval jej premiér Sobotka s tím, že ANO mělo zastropování v programu pro volby 2013.

V září 2016 pak Babiš zmínil, že chtěl původně přijít s vlastním návrhem penzijní reformy. „Bylo mi ale řečeno, že to nemám dělat a že ji předloží paní ministryně práce Michaela Marksová. Původně jsme navrhovali odchod do důchodu na 67 let, ale když se na stranu ČSSD přidala KDU-ČSL a věděli jsme, že by nás přehlasovali, tak jsme si řekli dobře, budeme s tím souhlasit ve vládě a uvidíme, co se bude dít ve Sněmovně,“ popsal v rozhovoru pro Právo, který je dodnes na stránkách hnutí ANO.

Sněmovna nakonec strop důchodového věku na 65 letech v červnu 2017 schválila. Než o pevný strop šlo spíš o pohyblivý. Zpomalil však růst důchodového věku nastavený původně Nečasovou vládou. Vláda tento strop také může každých pět let posouvat podle věku dožití.

Před sněmovními volbami 2017 byla pak hitem kampaně ANO Babišova kniha O čem sním, když náhodou spím. Tehdejší Babiš by se v otázkách penzí do značné míry shodl s dnešním Jurečkou. Také navrhoval zvyšovat odchod do důchodu s tím, jak se prodlužuje délka dožití.

„A v kolika půjdeme do důchodu? Celé to spočítáme tak, aby si člověk užil penze asi čtvrtinu svého života,“ uvedl v knize. Plédoval v ní za další státní podporu individuálního komerčního důchodového připojištění (třetí pilíř) a vysnil si i individuální penzijní účty.

Po volbách 2017 skládal Babiš vládu už jako premiér a o penzích mluvil jako o jedné ze svých hlavních priorit. „Hlavně chceme vyřešit důchody. 25 let mluvíme o důchodové reformě. Hlavně chceme oddělit důchody od rozpočtu,“ říkal v prosinci 2017.

Od června 2018 měla resort práce opět ČSSD. Ministryně Jana Maláčová v jeho vedení sváděla líté boje se strážkyní státní kasy Alenou Schillerovou (ANO), která přemýšlela i o zvýšení věku odchodu do důchodu.

„Současná situace je neudržitelná. Zpráva ministerstva práce o stavu důchodového systému mluví o zvýšení důchodového věku u čtyřicátníků a mladších. I toto jednoduché opatření by mělo zásadní pozitivní vliv na udržitelnost systému,“ prohlásila Schillerová v srpnu 2019. Maláčová se ale postavila na tvrdý odpor.

Tak ještě v tom samém roce Babiš zmínil, že „když bude líp“, mohl by se penzijní věk z 65 let dokonce i snížit. Prohlásil to v listopadu 2019 na konferenci seniorů v Praze. „Zastropovali jsme důchodový věk na 65 letech a nepočítáme s jeho zvýšením. Naopak. Pokud se nám bude dobře dařit, tak je určitě potenciál, abychom ho spíš snižovali.“

To už bylo jasné, že jeho vláda propracovanou důchodovou reformu vzdala. V lednu 2020 pak Babiš prohlásil: „Nevím, co je důchodová reforma. Jen vím, že budeme zvyšovat důchody.“

Fialova otočka

Verze Andreje Babiše z dubna 2024 k věku do důchodu navzdory všemu výše zmíněnému říká, že ANO bylo vždy proti zvyšování důchodového věku. „Hnutí ANO nikdy v minulosti nesouhlasilo s navýšením věku odchodu do důchodu, ani dnes nesouhlasí a ani nikdy nebude souhlasit.“

Druhý muž ANO Karel Havlíček to obhajuje tím, že o tom sice přemýšleli, nikdy ke zvýšení důchodového věku však nepřistoupili. A to se prý počítá: „Že to někoho napadne, je naprosto normální. Podstatný je výsledek. A ten je, že jsme zvýšení věku do důchodu ani ve vládě Sobotkově, ani Babišově neodsouhlasili, neprosadili jsme ho.“

Zástupci ANO ale upozorňují i na protichůdná stanoviska zástupců dnešní vládní pětikoalice. Zejména pak na vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) z listopadu 2022.

V rozhovoru pro Blesk.cz tehdy vyloučil, že by se za současné vlády prodlužovala doba odchodu do důchodu. Zdůraznil však nutnost důchodové reformy a vyjádřil touhu připravit reformu založenou na co nejširší shodě.

„To určitě v průběhu našeho volebního období nenastane. Odchod do důchodu v 65 letech bude platit,“ uvedl před rokem a půl.

Už v únoru 2023 ale Fiala mluvil jinak. „Nezměníme věk odchodu do důchodu tam, kde už je nastaven.“ Do roku 2030 se totiž postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu až na hranici 65 let pro všechny. „Do tohoto mechanismu nesáhneme,“ upřesnil.

Přesun do Sněmovny

ANO nyní říká, že už nemá cenu jednat přes Hrad a penze chce řešit v Poslanecké sněmovně. Ministr Jurečka tak nejprve důchodovou reformu předložil vládě, ta ji schválila a do prázdnin chce stihnout první sněmovní čtení.

Ještě nevzdává dialog s opozicí a její zapojení do důchodových změn, na to je dle něj prostor právě po prvním čtení. Závěrečné schvalování by pak chtěl mít do konce roku.

„Více než čtvrtstoletí se o potřebě důchodové reformy hovoří, více než dvacet let tu bylo několik týmů, které se zabývaly její přípravou, ale pokud jde o průběžný pilíř (první), žádná vláda nedošla do stavu, aby měla komplexní návrh, schválila ho a poslala do parlamentu,“ chválil se Jurečka.

S opozicí jednal ministr práce zhruba desetkrát a dle jeho zkušeností byla nakonec konstruktivnější debata s SPD než s ANO. Zatímco SPD dodalo své náměty k podpoře rodin, ANO podle něj „neposlalo ani čárku“.

Obě opoziční hnutí ale mimo jiné říkají i to, že vůbec nejde o důchodovou reformu, ale jen o změnu parametrů. Řešením hnutí ANO je například oživení II. pilíře, avšak v jiné podobě, než jakým byl ten dřívější zrušený.

„Vláda dva roky neudělala s důchodovou reformou vůbec nic. Nyní tvrdí, že má reformu, ale jsou to jen parametrické změny prvního pilíře,“ popisuje Havlíček s tím, že ANO by rádo investiční pilíř se státní garancí. V tomto fondu, který by podle představ ANO investoval do jádra a dálnic, by lidé spořili s garancí státu a z výnosů by si přilepšili ve stáří.

Dle Havlíčka se nejsilnější opoziční hnutí těší na sněmovní debatu o penzích. „Pokud tam bude nějaká rozumná verze toho dalšího pilíře, tak o tom klidně diskutujme. Ať si to i na sílu protlačí, ale rovnou říkáme, že když budeme u vlády, tak to změníme.“

SPD trvá na tom, že je za ně neprůchozí jakékoliv zvyšování věku odchodu do důchodu nebo snižování výše penzí. Debatě o možném II. pilíři je hnutí otevřené.

Dle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity se dá očekávat, že půjde nadále o velmi citlivé a třaskavé téma. „O to víc, že už poběží kampaň před volbami do Evropského parlamentu, ale i proto, že se jedná o reformu, která se řeší na mnohem širší bázi, než je současná vládní koalice. Bavíme se totiž o politice, která se nastavuje na období několika desítek let dopředu, nikoli na jedno funkční období,“ dodal Just.

Lukáš Jelínek připomněl, že ANO mohlo během osmi let ve vládě reformu samo představit. „Hnutí ANO nejvíce vyčítám, že když samo mělo možnost představit důchodovou reformu a když byl Babiš premiérem, nic takového neudělal a teď jen od nich slyšíme kibicování,“ okomentoval s tím, že ve výsledku jde tak o poučení, že u jakékoliv politické schůzky s ANO musí být Babiš.

„Protože stejně všichni nakonec poslouchají to, co řekne nebo si myslí on,“ uzavřel.

Jakub Grim

Související témata: starobní důchod, ANO 2011, Andrej Babiš, Petr Fiala, Marian Jurečka, Alena Schillerová, Karel Havlíček, Jana Maláčová, Vláda Petra Fialy, důchodová reforma, reforma penzí, penzijní reforma, důchody, druhý pilíř