Rozhovor s Janem Červenkou, lídrem kandidátky strany Mourek
Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v červnových volbách do Evropského parlamentu. Na otázky moderátorky odpovídá Jan Červenka, lídr kandidátky strany Mourek.
Zatím jste fungovali jako komunální uskupení na Praze 8. Řekněte mi na začátek tři priority, se kterými jde strana Mourek do eurovoleb a které byste v případě zvolení prosazovali v Evropském parlamentu.
Jako základní témata pro naši účast v eurovolbách jsme si vybrali taková obecná, která jsou asi všechna známá. Je to náš postoj k Zelené dohodě, je to otázka přijetí eura, je to otázka migrace a je to otázka postavení našich občanů z hlediska ekonomického, především zemědělců a všeobecně.
Pojďme to tedy vzít popořadě. Budete chtít nějaké úpravy Zelené dohody nebo jak se k ní stavíte?
Z našeho pohledu je Zelená dohoda přínosem pro Evropskou unii, ovšem přijde nám trošičku nedotažená. Máme výhrady k tomu, že v rychlém rozvíjení potřeb musíme být velmi opatrní. Byli bychom velmi rádi, aby Evropská unie dala na stranu zelených energií energii jadernou, na kterou naše země poměrně hodně spoléhá.
A domníváme se, že musíme zabránit tomu, aby došlo k současnému odstavení tepelných elektráren.
Je naprosto jasné, že jsou škodlivé, nicméně nedostatek energie z nich za současného velmi širokého zavádění elektromobility by mohl znamenat velké problémy s energiemi, a především s ohledem na to, že alternativní přírodní zdroje jsou velmi závislé na počasí a tam vývoj je velmi těžké předvídat.
Znamená to, že byste byli pro zpomalení třeba zavádění elektromobility a co se týče aut na spalovací motory?
Určitě bychom chtěli dát delší šanci. Myslíme si, že nemůžeme stanovit žádná přesná data, kdy něco přestaneme vyrábět, protože nevíme, jak se bude vývoj vyvíjet, a myslíme si, že postupně se musí dohoda upravovat podle toho, co společnost bude potřebovat.
Jak byste ovšem potom plnili ty cíle, ke kterým se zavázala Zelená dohoda, tedy klimatická neutralita do roku 2050?
Je to přesně to, co říkám. Myslíme si, že nemůžeme vývoj naší společnosti, vývoj celé evropské společnosti a ostatně celého světa, limitovat daty.
Nemůžeme říkat, co bude a nebude splněno v roce 2050. Když se dalo podívat na celkovou mapu světa, je vidět, že touto problematikou se zabývá velmi malá část naší Země.
Je dobře, že s tím někdo začal, je to určitě správné, ale musíme dát šanci, aby naši občané byli konkurenceschopní, aby neměli limity ke svým výrobám dané pouze oni a abychom pak dováželi produkty ze zemí, které tyto podmínky přísné nesplňují.
Zmínil jste otázku migrace. Teď Evropská unie přijala tzv. migrační pakt, má začít platit za dva roky, tak je to podle vás dostatečný nástroj?
Migrační pakt je dobře. Je dobře, že Evropská unie začala řešit tuto otázku. Nicméně z našeho pohledu jde o pakt, který je svým způsobem nedokonalý, nedotažený a zasluhuje si další jednání.
Je naprosto jasné, že musíme pomoct zemím, které jsou na hranici největšího náporu migrantů. Je jasné, že Řecko a Itálie nejsou schopny samy zvládnout tento nápor.
Obáváme se ovšem, že tak, jak je migrační pakt postavený, cílí ve velké většině na uprchlíky legální.
Na druhou stranu víme, že po Evropě se pohybuje většina uprchlíků, kteří legální nejsou. Myslíme si, že by zde Evropská unie měla jednat mnohem aktivněji, měla by jednat se zeměmi, odkud k nám uprchlíci proudí.
Myslím si zároveň, že situace uprchlíků na území současné Evropy je pro ně poměrně příznivá v tom směru, že pobírají mnoho sociálních dávek, jsou hodně proponováni a respektive nejsou nuceni k tomu, aby sami se ekonomicky zapojovali.
V tom samotném migračním paktu, tak jak je teď schválen, byste chtěli nějaké změny?
Určitě ano. Má tam výhody celoevropského screeningu, celkové spolupráce, ale myslím si, že ty jednotlivosti by zasluhovaly další jednání.
Zmínil jste euro. Jak ale se dá na půdě europarlamentu přispět přijetí eura v Česku?
Samozřejmě není jednoduché činností v Evropském parlamentu přispět k přijetí eura v Česku. To je vnitrostátní záležitost.
Nicméně se domníváme, že euro je dobrá věc a přispěje k integraci naší země do Evropské unie ještě bližší. Staneme se plnohodnotnými členy.
Je nám jasné, že ekonomický dopad nelze jednoznačně predikovat. Nicméně obavy ze ztráty jakési státní svrchovanosti nesdílíme.
Domníváme se, že i česká koruna, jakkoliv je naší tradiční měnou, je naší měnou něco přes 100 let a vznikla převzetím koruny rakousko-uherské.
Mně jde spíš o ty konkrétní věci, které byste vy v europarlamentu mohli dělat pro přijetí eura v České republice?
Z naší strany je to jednoznačně především komunikace s našimi občany. Myslím si, že europarlament o tom přijetí rozhodovat nebude, musí se k tomu postavit stát a je jasné, že stát už přijal v minulosti, je to 20 let, závazek, že euro jednou přijmeme.
A diskuse o tom, že bychom se měli snažit získat doživotní výjimku jako některé evropské státy, nesdílíme a rádi bychom euro přijali.
Na závěr, v jaké frakci byste chtěli působit, pokud byste se dostali do europarlamentu?
Z hlediska frakcí v europarlamentu je nám asi nejbližší frakce Obnova Evropy, Renew, která cílí na určité změny politiky Evropské unie. Domníváme se, že tam by bylo naše místo.
Všechny rozhovory s kandidáty do europarlamentu najdete na zpravodajském serveru iROZHLAS.cz.
